Jejich původní bydlení byl byt 3+1 na pražském Jižním Městě. Tak jako na každém sídlišti byl i zde problém s parkováním a žádné soukromí. To byl jeden z důvodů, proč začaly koketovat s myšlenkou postavit vlastní dům. Dalším důvodem, který vše urychlil, byla nemoc otce, který si vysnil, že stráví důchod v rodinném domu. Mladé ženy se rozhodly jednat: postaví dům. Po několika letech vyřizování s úřady se jim podařilo udělat z pozemku stavební parcelu. Těšily se na vlastní zahradu a také si přály psa, kterého si do panelákového bytu nechtěly pořídit. Smělý sen se jim podařilo realizovat společně s Ekonomickými stavbami.

Proč jste se rozhodly pro dům na klíč, je nejspíš nasnadě: dvě mladé ženy asi svépomocí stavět nebudou…

„Přesně tak. Tatínek byl nemocný a stavět dům, to pro ženy není. Nakonec jsme zůstaly samy a musely jsme se toho ujmout. Znamenalo to pro nás více starostí a mnoho bezesných nocí. I když se člověk rozhodne nechat si postavit dům takzvaně na klíč, nikdy to není tak, že by přišel k hotovému a jen zařizoval interiéry. V průběhu stavby se vždy vyskytnou věci, které se bez zařizování neobejdou. A při zaměstnání to zabere nějaký čas navíc. My jsme si chtěly třeba celou stavbu samy dozorovat.“

Jakým způsobem jste si vybíraly společnost, která vám dům postaví?

„Neměly jsme žádnou představu, jak a kým necháme dům postavit. Společnost Ekonomické stavby jsme našly v podstatě náhodou, v časopisu. Když jsme se rozhodly stavět, začaly jsme kupovat specializované noviny a časopisy. Jediné, co jsme věděly jasně, bylo, že chceme zděný dům. Ten pro nás představoval oblíbenou klasiku. Nabídka Ekonomických staveb v danou chvíli odpovídala našim potřebám. V té době nebyl v našem okolí nikdo, kdo by se s námi mohl podělit o své zkušenosti. Nikdo z našich známých nic nestavěl. Musely jsme se spolehnout na svůj vlastní výběr.“

Čím to u vás nabídka Ekonomických staveb „vyhrála“?

„Vyhovoval nám zejména fakt, že u typového domu lze s Ekonomickými stavbami dělat kosmetické úpravy – něco rozšířit, něco ubrat. To byl velmi významný faktor. Ovlivnila nás také nabídka na vyřízení hypotečního úvěru, což nám ušetřilo spoustu času.“

Kolikrát jste se sešly s lidmi z Ekonomických staveb, než jste se definitivně rozhodly? Nebo to byla „láska na první pohled“?

„Setkání byla asi tři. Při prvním jsme konzultovali naše představy s nabídkou firmy. Při druhém jsme hovořili o podmínkách financování, rozdělení etap stavby a vyřizování hypotečního úvěru. Na poslední schůzce jsme získaly zbylé informace a už jsme byly fakticky rozhodnuté.“

Jak moc konkrétní byly vaše představy o domě, když jste přicházely na první schůzku?

„Měly jsme tak trochu konkrétně-nekonkrétní představu. Naše představa se úplně neztotožňovala s domy v katalogové nabídce, ale Ekonomické stavby nám pomohly vybrat a s  přibližným typem domu jsme trochu hýbaly. Samozřejmě nás zajímalo interiérové rozložení místností, řešení úložných prostor a komor. Ale hlavně šlo o typ a orientaci pozemku, na němž jsme měly stavět. Katalogovým projektům jsme se vůbec nebránily. Pokud se nám dům či věc líbí, neřešíme, zda jde o ojedinělý originál, nebo ne. Celou věc jsme s ES konzultovaly, líbil se nám projekt domu N7, ale podle našich potřeb jsme ho upravily.“

Předpokládám, že se vám zamlouvala i nabídka, že vám společnost zdarma vyřídí stavební povolení…

„Praha má na novostavby trochu jiné, specifické požadavky, které jsme mnohdy musely vyřídit samy. Nabídka vyřízení stavebního povolení tu ale byla a jiné společnosti ji neposkytovaly. Pro nás to ovšem v té době byla podružná záležitost. Dům jsme moc chtěly a byly jsme ochotné udělat skoro cokoli.“

Jste mladé, když jste začínaly stavět, měly jste jen pár let po maturitě. Jak jste zvládly financování stavby?

„Využily jsme nabídky financování od Ekonomických staveb formou překlenovací půjčky a později hypotečním úvěrem. V daný moment to bylo nejrychlejší řešení. Mnohem rychlejší než jednání s bankami. Do začátku jsme neměly připravenou vůbec žádnou hotovost. Tehdy nám ES pomohly a poradily. Využily jsme i státní podpory, na niž nás upozornily jak lidé z Ekonomických staveb, tak pracovnice banky, v níž máme sjednaný úvěr.“

Jak moc jste pak ještě zasahovaly do detailního rozpočtu stavby? Měly jste požadavky na konkrétní materiály, nebo jste spíš hledaly levnější varianty?

„Měli jsme svůj dům přesně vysněný, z jakých materiálů se bude stavět, ale zbytečně jsme neplýtvaly – žádný luxus. Spíš tam, kde jsme věděly, že je třeba kvalitního materiálu, tam se nešetřilo. Chtěly jsme hlavně kvalitní a vzhlednou stavbu na svém vlastním pozemku, s prostornou zahradou v klidném prostředí Prahy. Co se týče interiéru, mohly jsme hodně ušetřit, ale nebylo to třeba.“

Samotná stavba probíhala hladce?

„Každou stavbu je bezpodmínečně nutné, aby si investor hlídal. Od našeho předchozího bydliště jsme to sem neměly daleko, takže jsme stavbu navštěvovaly minimálně dvakrát týdně. Práce komplikovalo hlavně počasí, v jednom případě byl malý problém se stavbou. ES vše ale vyřešily k naší plné spokojenosti.“

Máte teď pocit, že jste udělaly stoprocentně správně, když jste si nechaly postavit dům na klíč?

„Víte, že ani nevíme? Kdybychom si postavily dům samy, byly bychom na něj víc hrdé. Ale pro nás je důležité, že máme bydlení podle našich představ.“

Co vám tohle nové bydlení přineslo?

„Nová adresa pro nás znamenala možnost pořídit si psa, pořádat grilování s přáteli, slunit se na zahradě. Nejzamilovanějším místem v našem domě je obývák spojený s kuchyní a hrdé jsme i na zahradu. Ale ještě je třeba nový plot, přáli bychom si stylovou pergolu a časem i biobazén. Myslíme, že spokojenost s novou adresou je na nás hodně vidět. Nikdy by nás už nenapadlo vracet se do paneláku.“

 

Zajímavé odkazy